Moje máma z Terezína. Tak zní název knihy věnované mimořádně silnému, mnoho let utajovanému příběhu Hany Kleinové z terezínského ghetta. Pohnutý osud své maminky po její smrti vypátral a s pomocí svědků zapsal její syn Frank Frištenský, sportovec a trenér z rodiny slavných zápasníků Gustava a Františka Frištenských. Literární podobu mu pak dal publicista Pavel Baroch. Kniha vydaná s podporou Nadačního fondu obětem holocaustu vychází 1. prosince u příležitosti 80. výročí založení ghetta Terezín. Tam byli v rámci „konečného řešení židovské otázky“ deportování Židé z českého území i z dalších evropských zemí. Titul vydává Nakladatelství ZEĎ Jana Perglera a Jana Dražana: ti se zaměřují na knihy s poutavými příběhy přibližujícími zásadní okamžiky evropské historie.
Potomek slavného zápasnického rodu František „Frank“ Frištenský, který žil mnoho let ve Spojených státech, si po smrti své maminky uvědomoval, že v jejím životě zůstává bílé místo, o němž nikdy nemluvila. Jako čtrnáctiletá totiž Hana Kleinová přijela i se svou rodinou do terezínského ghetta, odkud se po válce vrátila jako sirotek. Jak se jí na místě strachu a smrti podařilo přežít? Co tam zažila? A proč o tom svým dětem odmítala vyprávět?
„A tak začal Frank po osudu maminky pátrat,” říká Pavel Baroch, který syna Hany Kleinové při odkrývání rodinné historie často doprovázel, a nakonec s ním knížku sepsal. „Několik let sbíral Frank podklady u nás, v USA i v Izraeli. Podařilo se mu objevit ženy, které jeho mámu z Terezína znaly, nebo s ní dokonce bydlely na jednom pokoji. Našel dokonce i její nejlepší kamarádku,” líčí Pavel Baroch.
Mladá dívka v zahradě
Ze vzpomínek přeživších a z nalezených dokumentů pak Frank poskládal ucelený obraz matčina života v ghettu, včetně nejhlubších tajemství. „K nim patřil i Hančin vztah k maďarskému houslistovi. V místě, kde ženy nesměly otěhotnět a lidé tu buď umírali, nebo mizeli v transportech, mohla ale láska dvou mladých lidí jen těžko dojít naplnění,” naznačuje Pavel Baroch. Svoji matku pak Frank uviděl v Terezíně dokonce na vlastní oči: v propagandistickém filmu, pro nějž se vžil název Vůdce daroval Židům město (1944), se mihla na pár vteřin jako usměvavá mladá dívka zalévající na zahradě květiny…
Vyprávění o Haně Kleinové prokládá Pavel Baroch poutavými historickými fakty. A doplňuje ho i jejími poválečnými zkušenostmi, kdy se Hana opět setkávala s antisemitismem. Konkrétní příběh jedné z přeživších tak uvádí do širších souvislostí. Knihu doprovázejí archivní fotografie. Nechybí ani rozhovor s Frankem Frištenským, sportovcem a člověkem nezdolného ducha, který ve svých třiasedmdesáti letech žije opět v Česku.
Předmluvu napsal filmový publicista Pavel Taussig, který v ní připomenul další židovské literární hrdinky – Olbrachtovu Hanu Karadžičovou a Lustigovu Ditu Saxovou. “Obě literární předlohy se dočkaly filmové podoby. Dost možná, že také tato kniha zaujme některého z filmových tvůrců,” domnívá se autor námětu oscarového Kolji Pavel Taussig. Ten znal Hanu Kleinovou dokonce osobně: právě jeho rodina totiž „tetě Hance”, jak se jí u Taussigových říkalo, po válce pomáhala.
Památce židovského ghetta Terezín
„Máme s Frankem pocit, že společnost má vůči ghettu Terezín velký dluh, že o se o něm moc neví. Také proto, že komunistický režim před listopadem 89 opakovaně zdůrazňoval roli Malé Pevnosti, kde byli za okupace zavření odbojáři, zatímco židovské ghetto nespravedlivě upozaďoval,” říká Pavel Baroch, jenž v Nakladatelství ZEĎ vydal v roce 2020 knihu Mengeleho dvojče A-782. V ní zmapoval dramatické dětství Jiřího Fišera, posledního z přeživších českých dvojčat, na nichž osvětimský „Doktor Smrt” prováděl své pseudovědecké pokusy.
„Osudy z holocaustu je nutné stále připomínat. Znovu se začaly objevovat teorie o spiknutí světového židovstva a snahách o židovskou nadvládu. V několika evropských zemích se nedávno objevily slovní i fyzické útoky na židovské obyvatele. Jako bychom se z historie pořád nedokázali poučit,” uzavírá Pavel Baroch.
Moje máma z Terezína: Utajovaný příběh židovské ženy, který po letech vypátral její syn. Frank Frištenský, Pavel Baroch. Počet stran 360, vydává Nakladatelství ZEĎ.
www.knihyzed.cz
