Sabina Remundová je obdařena sérií talentů, je skvělou herečkou, scénáristkou, ale i režisérkou, o čemž bude mít divák možnost se přesvědčit již za pár dnů. Francouzská komedie Pusťte mě ven!, kterou režíruje, zahájí 30. června III. ročník Prima Hvězdného léta pod žižkovskou věží. Již při zkouškách dílo zrálo pod jejím vedením a díky osobnímu hereckému vkladu Ivy Janžurové. její maminky, se máme rozhodně na co těšit.
Vzpomenete si, s jakými pocity jste dočetla hru Pusťte mě ven!, když vám ji maminka zaslala?
Byla to chvíle, kdy byly všechny divadelní představení pozastaveny, už jsme měli za sebou první etapu nedobrovolných divadelních prázdnin, já měla čerstvě dotočený seriál Kukačky a s maminkou jsme se velmi rychle srozuměly, že by bylo fajn čas využít k divadelní práci. Komorní obsazení a naše dvojice byly jasné od začátku. Věděla jsem, že chci ten čas intenzivně být s maminkou, pracovat s ní. Nápad vyšel od ní, a když jsem si přečetla hru, uměla jsem si představit, že bychom dokázaly z textu udělat milou komedii. Pro ještě větší zjednodušení jsem nabídla, že bych roli hospodyně zahrála já. Jde jen o dvě scény na začátku a na konci hry. Promyslely jsme i naši společnou perspektivu, chvíle spolu na jevišti i mimo něj. Mám na mysli divadelní zájezdy, což je součástí naší práce, a je třeba přemýšlet i o tom, s kým chcete a nechcete trávit tolik času, cestování, spaní po hotelech. Mě baví s maminkou jezdit na zájezdy. Jsem s ní ráda jakkoli.
Bylo jasné hned od začátku, že se zároveň chopíte i zmíněné drobné role?
Ivuška říká, že na to nepomyslela, a mně se to zdálo právě praktické a zjednodušující. Začínaly jsme zkoušet ve chvíli, kdy i maminka měla teprve před sebou očkování. Strach o ni jsme tedy měly hlavně my se sestrou. Byly to zkoušky jen ve dvou, také i z důvodu větší bezpečnosti.
Zkoušení to bylo specifické už jen tím, že probíhalo v rodinném tandemu a také za času lockdownů. Jak na něj budete vzpomínat?
Bylo mi od začátku jasné, že na něj budu moc vzpomínat. V mnohém krásný čas i s tou zvláštní nejistotou, ve které se nacházelo divadlo. Vrhla jsem se do své první divadelní režie ale odvážně, tak jako dělám všechno, co mi život přinese.
Nakolik je vám blízký pohled hlavní hrdinky na hereckou profesi a branži? V čem s ní souzníte a v čem s ní naopak polemizujete?
Já na naši Jose nekoukám jako na někoho, s kým bych se jakkoli měřila. Její životní příběh ale poznamenal vztah s její dcerou, a v tom se od nás naštěstí liší. To je ovšem jen jeden z mnoha motivů, které jsou vesměs komediální. Někdy mi přišlo legrační, když některý divák řekl mamince, že na jevišti řádí. Dneska na ni koukám a šťastně se směju, když ji vidím řádit s takovou sobě vlastní dívčí něhou a vřelostí.
Foto: Richard Kocourek a Lenka Žáčková
