Před týdnem zemřel francouzský spisovatel a scenárista Jean-Claude Carrière, který spolupracoval například i s Milošem Formanem. Jeho odkaz budou moci diváci zhlédnout také v novém dokumentárním filmu MILAN KUNDERA: OD ŽERTU K BEZVÝZNAMNOSTI, který právě dokončuje režisér a producent Miloslav Šmídmajer. Do českých kin se snímek
o výjimečném českém spisovateli dostane po jejich otevření.
„Práci na adaptaci Nesnesitelné lehkosti bytí považuje za jednu z nejsložitějších, nejspíš vůbec nejtěžší z celé jeho tvorby. Nemohl se opřít o děj a musel do situací převést myšlenky,“ vypráví v dokumentu Jean-Claude Carrière o svém kamarádovi Milanu Kunderovi, který nemá adaptaci Nesnesitelné lehkosti rád pro „americkost“ jejího vyprávění a nevěrohodnost dobových reálií v tehdejším Československu. Oba si ale oblíbili herečku Juliette Binoche
v hlavní roli Terezy.
Jean-Claude Carrière byl také oblíbencem Miloše Formana, o kterém Miloslav Šmídmajer natočil v roce 2009 dokumentární film MILOŠ FORMAN: CO TĚ NEZABIJE… „Byl jsem svědkem debaty, která se odehrála 20 let po premiéře jejich společného filmu Valmont. Zatímco producent Dimitri Rassam chrlil nadávky na filmové kritiky a publicisty, Forman už o finančním neúspěchu filmu mluvil s nadhledem a z některých kritických formulací si dělal legraci. Carrière byl ten rozvážný uprostřed, který věděl, že po letech diváci Valmonta ve Francii objevili, a teprve se zpožděním se stal kultovním snímkem pro svou originalitu vyprávění,“ svěřil se Miloslav Šmídmajer s tím, že Forman měl Jeana-Clauda, jak mu říkal, v obrovské oblibě, až by se dalo říct, že nejlepší Formanovi přátelé byli Češi a Francouzi (mezi nimi Berri, Truffaut, Rassam a Carrière).
„Jean-Claude byl francouzský elegán a gentleman, který plynně přecházel z francouzštiny do angličtiny nebo španělštiny – ostatně dokázal psát ve všech těchto jazycích. Ve společnosti byl spíš tím, který naslouchal a občas něco dodal, než ten, který by měl touhu něco vyprávět. Asi proto, že vyprávěl svými scénáři a filmy,“ vysvětlil Šmídmajer. „Nejraději měl pařížské Pigalle, kde bydlel ve vnitrobloku navenek obyčejného činžovního domu. Tam, uvnitř klidné oázy zaplněné stromy, měl velký dům. Návštěvy bral do obýváku nalevo od vstupních dveří, do prostorné místnosti vyzdobené moderním uměním. A pak do restaurace Chez Ami Louis, kam často chodíval na starofrancouzskou kuchyni. Chodíval tam i s Milošem Formanem a na stěnách tam dodnes visí černobílé fotografie majitele, které fotil Forman,“ dodal producent a režisér.
Jak silné bylo jejich přátelství, dokazuje ještě jedna perlička. Formanovi bylo přes 65 let, když se mu narodila dvojčata. O rok staršímu Jean-Claude Carrièrovi se však narodilo dítě ještě skoro rok poté. Forman mu proto říkával: „Ale nebudeme se spolu předhánět, viď?“
